Krátký návod jak se chovat v boji ve scénářové bitvě
Budeme postupovat formou často pokládaných otázek:
-
Proč mám dělat něco co nechci dělat a předstírat mrtvého když si pak zabojuji méně? Odpověď je jednoduchá, bitva má za úkol pobavit diváka, který platí dobrou podívanou a zároveň nabídnout zábavu šermířům a možnost zpestřit si vlastní koníček. Pokud se ovšem divák nebaví, příště nepřijde, a nebude možné udělat další ročník bitvy. Čím více se divák pobaví, tím pravděpodobněji příští rok přijde a přivede známé, a tím více bude moci organizátor nabídnout šermířům, kteří se účastní bitvy. Cílem hlavní bitvy tedy není přežít co nejdéle a pobít co nejvíce protivníků, ale užít si bitvu, bitevní atmosféru a zároveň pobavit diváky – na soutěžení a přežívání jsou pak na Libušíně jiné kratochvíle jako HMB turnaj, či volná bitva.
-
Pálí na mě salva z píšťal a mušket, co mám dělat? Jste-li v první řadě, je dobrá šance, že jste právě byli zasaženi kulí. Kam? Vyberte si sám! Cokoliv je lepší nežli nic – moc vás to stát nebude, chytnout se za ruku a ustoupit z první řady (neb raněný se nepohrne do první řady, že), nebo spadnout pod nohy svých pochodujících spolubojovníků a nechat se někým zvednout – z boje vás to nevyřadí, ale atmosféru bitvy to výrazně povznese.
-
Trefil mě šíp, co mám dělat? Hrát zranění pokud si toho všimnete – vzhledem k užití eurošípů je možné, že jste již byli zasaženi mnohokrát aniž jste si toho všimli (je to velmi běžné), takže když jste si toho všimli, znamená to, že to tentokrát nepokryla vaše zbroj. Podle toho kam jste byli zasaženi máte zranění – co to znamená? Zasažené místo pravděpodobně bolí a nutí vás ustoupit z boje, stáhněte se mezi spolubojovníky a pokud nepadnete, tak si dejte chvilku na vydechnutí mimo pohled diváka někde v té skrumáži. Pak se zase můžete vrátit do boje. Pokud jste trefeni do vitální části těla a nemáte tam adekvátní zbroj, nezbývá než prostě padnout a doufat že vás někdo dopraví do lazaretu.
-
Pálí na mě dělo, co mám dělat? Rozhodně nezůstat v klidu. Právě na vás letí koule, která má sílu vás roztrhat. Přikrčit se, pokusit se uhnout i když jste v pevně sevřeném šiku, rozvlnit řady a nebo padnout. Základní pravidlo je DĚLEJTE NĚCO. Padne vedle vás někdo? To znamená že právě váš kamarád byl roztrhán na kusy. Nebo třeba ještě žije? Nebylo by dobré mu pomoct? Vcítit se do role a hrát si je základ.
-
Jsem zasažen, zraněn, jsem unaven, padám, co teď? Málokteré zranění zabije okamžitě. Obvykle to před tím tak nějak bolí. Jako sviňa! Tak neležte jako prkno, držte svá zranění, hýbejte se, řvěte. Tím zároveň vyprovokujete svoje spolubojovníky, ať vám přijdou pomoci, zkontrolovat, jestli nemáte skutečná zranění. A když tam již budou, tak vás budou moci buď zvednout a vrátit do boje, nebo poslat do lazaretu. Co je jistě špatně je se začít smát. V bitvě vám jde o život, nesmějte se. A i pokud vás vaši spolubojovníci zvednou, pamatujte že zranění bolí stále, nejde být najednou jak mladý jinoch na prvím záletu. Úplné zotavení ze zranění si nechte až do chvíle kdy budete kryti davem.
-
Takže se sám nesmím zvednout, rozdýchat to? Ne pokud na vás vidí divák. Samozřejmě výjimka může být stanovena scénářem. Jinak žádná „ale“.
-
To je vše? Téměř – pravidlo číslo jedna za všech okolnosti: Hrajte si, užívejte si svoje pády, udělejte si z nich svůj malý příběh. Scény typu padlý pán a jeho poddaní co ho brání do posledního dechu, padlý velitel a lidé kolem co se ho snaží vzkřísit, umírající kamarád utěšován svým druhem, to vše posunuje bitvu výrazně dál, dělá z ní víc než jen hrubou mlatu. Pravidlo číslo dvě je vyhnout se okrádání mrtvých které osobně neznám a u nichž si nejsem jist že bych je po bitvě našel. Pravidlo číslo tři je, že nic v tomto seznamu neplatí na 100%, ale na 90% jistě.
Dejte divákům co nejlepší prožitek, a oni vám se vám za to odvděčí potleskem a opakovanou návštěvou!
